tel.: 721 084 881

Zookoutek

Zookoutky mají mnoho přínosů a jsou skvělým způsobem, jak propojit děti s přírodou. Zde je několik důvodů, proč jsou zookoutky tak cenné:

  1. Vzdělávání: Zookoutky poskytují výbornou příležitost k vzdělávání. Návštěvníci se dozvídají o různých druzích živočichů, jejich chování, potřebách a ekosystémech. To pomáhá zvýšit povědomí o ochraně přírody.
  2. Pozorování živočichů: Zookoutky umožňují návštěvníkům pozorovat živočichy v jejich přirozeném prostředí. To je nejen vzrušující, ale také pomáhá lidem lépe pochopit jejich chování a potřeby.
  3. Podpora ochrany přírody: Zookoutky jsou často součástí ochranných programů a projektů na ochranu přírody.
  4. Rekreační aktivity: Procházka zookoutkem je zábavná rekreační aktivita pro děti. Je to příležitost strávit čas venku a užít si krásu přírody.
  5. Psychické zdraví: Pobyt v přírodě má pozitivní vliv na psychické zdraví. Zookoutky nabízejí klidný prostor, kde si lidé mohou odpočinout a načerpat energii.

Celkově jsou zookoutky skvělým spojením mezi lidmi a přírodou, a jejich přínosy jsou mnohostranné!

Chovaná zvířata

Slepice
Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) (hovorově označován jako slepice nebo slípka, slípečka, slepička, moravskoslovenským nářečím slépka, obecně moravsky slepica je domestikovaný pták. Všechna plemena kura domácího pocházejí pravděpodobně z kura bankivského, lesního kurovitého ptáka žijícího v jihovýchodní Asii. Ve středověku slepice volně pobíhaly na dvorku statků, šlechta je chovala v parcích jako okrasnou zvěř. První intenzivní chovy, začínají od konce 19. stol. V roce 2003 bylo na světě chováno přes 24 miliard domácích kurů, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh vůbec. Kur domácí se chová hlavně kvůli produkci kuřecího masa a pro vejce. Svazy odborných chovatelů zabezpečují plemenitbu zvířat, ochranu genofondu a zvyšování úrovně plemen, zvláště hezká zvířata splňující standard bývají chovateli předváděna na výstavách.

Králici
Chov králíků je velmi obohacující, ale také vyžaduje určitou péči a znalosti. Malá, tedy tzv. zakrslá plemena králíků jsou ideálním druhem domácího mazlíčka. Jedná se o společenské a prostorově nenáročné tvory. Péče o zakrslé králíky je velice jednoduchá, tudíž jsou ideálními zvířecími kamarády pro děti. Naučí se s nimi zodpovědnosti, péči o zvíře, ale zároveň získají věrného a čistotného zvířecího kamaráda, který se navíc při správné péči dožívá až deseti let. Stejně jako každé zvíře, které chceme doma chovat, však vyžaduje určitou míru specifické péče.

Morčata
Morče domácí (Cavia porcellus) je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. Patří mezi oblíbené domácí mazlíčky hlavně v Severní Americe a Evropě. Morčata jsou zvířata společenská a sociální, zvláště samice a proto je téměř nutností chovat ve skupině (kastrovaný samec a samice, nebo skupina samic. Chovat více samečků než dva se nedoporučuje. Morče je býložravec. Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát až třikrát denně.

Miniovečky
Ouessantské (nebo u nás quessantské) ovečky jsou nejmenším plemenem ovcí na světě. U beránků se jejich výška pohybuje jen od 42 do 49cm, hmotnost 15 – 22kg au oveček výška od 40 do 45cm a hmotnost do 12 – 16kg. Miniovečky pocházejí z francouzského ostrova Ouessant v Bretagně, z nehostinného prostředí bez vegetace, bičovaného větrem a deštěm. Díky tomu jsou velmi nenáročné a odolné. Ostrování si je cenili pro jejich hustou a kvalitní vlnu černé barvy, která byla tehdy velmi žádaná, neboť se nemusela barvit. Kromě černé barvy se vzácně vyskytují bílé, světle hnědé (karamelové) a tmavě hnědé ovečky. Beránci jsou charakterističtí majestátními rohy muflonieho tvaru, ovečky jsou naproti tomu bezrohé, nebo mají jen výstupky – tzv.. „knoflíčky”. Ovečka rodí o 150 dní od nakrytí (tedy většinou na jaře) zpravidla jedno jehňátko, které pije mléko asi 6 měsíců. Dožívají se 12 až 15 let. Jejich povaha je velmi mírná a přátelská, beránci se při správné výchově chovají vzorně.

Minikozičky
Holandské minikozičky mají klidnou, mírumilovnou a mazlivou povahu. Jsou ideálními společníky dětí, které si s nimi užijí spoustu zábavy. Jsou velmi inteligentní a chováním někdy připomínají psa. Proto od této kozičky není vyžadováno, aby měla nějaký hospodářský význam. Holandská minikoza se nedojí, mléko je určeno pouze pro kůzlátka.
Čistokrevné holandské kozičky dorostou na výšku cca 45-50 cm, capci mají v průměru o 5 centimetrů více. Hmotnost se pohybuje do 25kg. Mají různé zbarvení, mohou být jednobarevné, dvoubarevné nebo tříbarevné. Nejčastěji jsou však vidět černobílé a hnědobílé, ať už s pálením nebo bez. Srst je jemná, lesklá, krátká, přiléhavá, na některých místech jako je záda může být delší (hlavně u capů). Holandské minikozy jsou drobnější a mají jemnější konstituci než u nás chované kamerunské kozy.